Syndrom vyhoření je bohužel stále jakési tabu a přitom se objevuje všude kolem nás. Organizace (často ani my sami) tomu nepřikládáme nějakou velkou pozornost, vyhoření může přijít plíživě a často si jednotlivé fáze ani nepřiznáme. Starání se o sebe sama, případně o své kolegy/zaměstnance by mělo být na prvním místě. Proč syndrom vyhoření řešit a jak vypadá v praxi? Jaké jsou možnosti zjištění, zda nejsme třeba právě my na cestě? A co se s tím dá dělat? Na téma se podíváme ryze prakticky, nikoliv z hlediska odborného tedy psychologického. Ukážeme si testy a možné nástroje, jak se dostat zpět do kondice, případně jak syndromu vyhoření předcházet sebeřízením.