Blog

Stresové situace nás v práci potkávají téměř denně. Na nečekané situace v zaměstnání i ve vztazích, se ale můžeme připravit. S pracovní pamětí, která je důležitá k uspořádání myšlenek a souvislostí do nějakého celku, se dá pracovat. Mozek se během života vyvíjí a má schopnost sám se opravovat. Stresem a dalšími vlivy neurony začínají ubývat a ty, které zůstanou, pracují pomaleji. To může vést ke zpomalení myšlení, rozhodování se, k poruchám paměti a reflexů, které mohou způsobit dokonce potíže s pohybem a udržováním rovnováhy.

Na tento týden připadá Mezinárodní týden paměti, jehož cílem je seznámit širokou veřejnost s fungováním mozku, kognitivních funkcí a postupy, jak mozek a paměť trénovat. Paměť je široký pojem používaný pro mnoho různých mozkových funkcí. Obecným znakem těchto funkcí je opětovné vyvolávání minulých událostí pomocí synchronizovaných výbojů neuronů, které byly aktivní během původního zážitku. Mozek si ukládá informace, které se mohou později hodit. Nedostatečný trénink a vliv stresu ale dokáže mozku velmi uškodit. 

„Při lehkém porušení nebo netrénované pracovní paměti se stane, že při vyprávění neudržíme nit, zapomeneme, co jsme to vlastně chtěli udělat, těkáme, mluvíme roztříštěně. Máme pocit, že nedáme dohromady souvislou myšlenku. Pokud se přidá dlouhodobý stres, máme zaděláno na problém,“ uvádí Jana Puhalová, trenér paměti a kognitivních funkcí vzdělávací společnosti MgC Group, která se i letos zapojuje do celosvětového programu příspěvky k trénování paměti a mozkového joggingu. 

O mozku se původně soudilo, že se od narození člověka příliš nemění, že má stálý počet buněk a zafixované nervové okruhy. Vědci však prokázali, že nabyté zkušenosti a učení přetváří mozkové okruhy. 

„Objem mozku nijak nezvětšíme, ba naopak. Mezi 20 a 90 rokem klesá o 5 až 10 procent. Jde jen o to, jak dokážeme stávající kapacitu využívat. Jaká vlastně bude kvalita našeho života. Jak moc je náš mozek přetěžovaný? Je pod neustálým tlakem? Má dostatek potřebné stravy, tekutin a kyslíku? Jak je důležitý spánek? O svůj mozek se musíme zkrátka starat,“ dodává Jana Puhalová. 

Trénovat můžeme tzv. kognitivní funkce, což je například naše paměť, koncentrace, prostorová orientace, organizování, plánování, ale i rozhodování se ve změněné situaci. Ovšem mentální trénink nestačí. Určitě nám pomůže správná strava, dostatek tekutin a relaxace. Stres pomůže tlumit meditace cílená na sebeuvědomování. Meditačních a relaxačních technik je celá řada. 

A jak mozek trénovat? Náš mozek pracuje na bázi asociací. Pokud chceme s naší pamětí pracovat, pak se doporučuje práce s vizualizacemi, využívání smyslového vnímání. Abychom si na informaci vzpomněli, potřebujeme ji zakódovat silněji než informaci, která pro nás není podstatná. 

uveřejněno na: personalista.com