Blog

Stresové situace nás v práci potkávají téměř denně. Na nečekané situace v zaměstnání i ve vztazích, se ale můžeme připravit.
Mozek se během života vyvíjí a má schopnost sám se opravovat. Stresem a dalšími vlivy neurony začínají ubývat a ty, které zůstanou, pracují pomaleji. To může vést ke zpomalení myšlení, rozhodování se, k poruchám paměti a reflexů, které mohou způsobit dokonce potíže s pohybem a udržováním rovnováhy.

Chybujete a často zapomínáte?

S pamětí, která je důležitá k uspořádání myšlenek a souvislostí do nějakého celku, se dá pracovat. Paměť je široký pojem používaný pro mnoho různých mozkových funkcí. Obecným znakem těchto funkcí je opětovné vyvolávání minulých událostí pomocí synchronizovaných výbojů neuronů, které byly aktivní během původního zážitku. Mozek si ukládá informace, které se mohou později hodit. Nedostatečný trénink a vliv stresu ale dokáže mozku velmi uškodit.

„Při lehkém porušení nebo netrénované pracovní paměti se stane, že při vyprávění neudržíme nit, zapomeneme, co jsme to vlastně chtěli udělat, těkáme, mluvíme roztříštěně. Máme pocit, že nedáme dohromady souvislou myšlenku. Pokud se přidá dlouhodobý stres, máme zaděláno na problém,“ uvádí Jana Puhalová, trenér paměti a kognitivních funkcí vzdělávací společnosti MgC Group.

Po dvacítce začněte trénovat

O mozku se původně soudilo, že se od narození člověka příliš nemění, že má stálý počet buněk a zafixované nervové okruhy. Vědci však prokázali, že nabyté zkušenosti a učení přetváří mozkové okruhy.

„Trénovat paměť by měl každý, komu bylo 25 let. V tomto období se totiž začíná paměť zhoršovat. Nejdřív jenom nevíme, kde jsme co položili, jak se jmenuje člověk, se kterým jsme včera mluvili. Za pár let je to pro nás normální a odmítáme si připustit, že nějakou poruchu paměti máme,“ prozrazuje Květoslava Hošková, mentorka kognitivních funkcí Oddělení geriatrie a následné péče Thomayerovy nemocnice.

„Objem mozku nijak nezvětšíme, ba naopak. Mezi 20 a 90 rokem klesá o 5 až 10 procent. Jde jen o to, jak dokážeme stávající kapacitu využívat. Jaká vlastně bude kvalita našeho života. Jak moc je náš mozek přetěžovaný? Je pod neustálým tlakem? Má dostatek potřebné stravy, tekutin a kyslíku? Jak je důležitý spánek? O svůj mozek se musíme zkrátka starat,“ dodává Jana Puhalová.

Trénovat můžeme tzv. kognitivní funkce. „Kognitivní funkce představují vlastně všechny myšlenkové procesy a úkony, které nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se neustále se měnícím podmínkám prostředí, v kterém se člověk nachází a vstupuje s nimi do interakce,“ popisuje Hošková. Patří sem tedy například naše paměť, koncentrace, prostorová orientace, organizování, plánování, ale i rozhodování se ve změněné situaci.

Zdroj: doma.cz