Blog
19. 11. 2017

Stres poškozuje pracovní paměť

Stresové situace nás v práci potkávají téměř denně. Na nečekané situace v zaměstnání i ve vztazích, se ale můžeme připravit. S pracovní pamětí, která je důležitá k uspořádání myšlenek a souvislostí do nějakého celku, se dá pracovat. Mozek se během života vyvíjí a má schopnost sám se opravovat. Stresem a dalšími vlivy neurony začínají ubývat a ty, které zůstanou, pracují pomaleji. To může vést ke zpomalení myšlení, rozhodování se, k poruchám paměti a reflexů, které mohou způsobit dokonce potíže s pohybem a udržováním rovnováhy.

Na tento týden připadá Mezinárodní týden paměti, jehož cílem je seznámit širokou veřejnost s fungováním mozku, kognitivních funkcí a postupy, jak mozek a paměť trénovat. Paměť je široký pojem používaný pro mnoho různých mozkových funkcí. Obecným znakem těchto funkcí je opětovné vyvolávání minulých událostí pomocí synchronizovaných výbojů neuronů, které byly aktivní během původního zážitku. Mozek si ukládá informace, které se mohou později hodit. Nedostatečný trénink a vliv stresu ale dokáže mozku velmi uškodit. 

„Při lehkém porušení nebo netrénované pracovní paměti se stane, že při vyprávění neudržíme nit, zapomeneme, co jsme to vlastně chtěli udělat, těkáme, mluvíme roztříštěně. Máme pocit, že nedáme dohromady souvislou myšlenku. Pokud se přidá dlouhodobý stres, máme zaděláno na problém,“ uvádí Jana Puhalová, trenér paměti a kognitivních funkcí vzdělávací společnosti MgC Group, která se i letos zapojuje do celosvětového programu příspěvky k trénování paměti a mozkového joggingu. 

O mozku se původně soudilo, že se od narození člověka příliš nemění, že má stálý počet buněk a zafixované nervové okruhy. Vědci však prokázali, že nabyté zkušenosti a učení přetváří mozkové okruhy. 

„Objem mozku nijak nezvětšíme, ba naopak. Mezi 20 a 90 rokem klesá o 5 až 10 procent. Jde jen o to, jak dokážeme stávající kapacitu využívat. Jaká vlastně bude kvalita našeho života. Jak moc je náš mozek přetěžovaný? Je pod neustálým tlakem? Má dostatek potřebné stravy, tekutin a kyslíku? Jak je důležitý spánek? O svůj mozek se musíme zkrátka starat,“ dodává Jana Puhalová. 

Trénovat můžeme tzv. kognitivní funkce, což je například naše paměť, koncentrace, prostorová orientace, organizování, plánování, ale i rozhodování se ve změněné situaci. Ovšem mentální trénink nestačí. Určitě nám pomůže správná strava, dostatek tekutin a relaxace. Stres pomůže tlumit meditace cílená na sebeuvědomování. Meditačních a relaxačních technik je celá řada. 

A jak mozek trénovat? Náš mozek pracuje na bázi asociací. Pokud chceme s naší pamětí pracovat, pak se doporučuje práce s vizualizacemi, využívání smyslového vnímání. Abychom si na informaci vzpomněli, potřebujeme ji zakódovat silněji než informaci, která pro nás není podstatná. 

uveřejněno na: personalista.com

17. 3. 2017

Co je to work life balance a k čemu nám vůbec může být?

O úspěšné sladění pracovního a osobního života se snažily i naše maminky. My to ale chceme jinak. Naše generace už nehodlá obětovat svůj volný čas nebo rodinný život práci.

Doba je rychlá, každý den se na nás valí hromada informací, pracujeme a žijeme pod tlakem a občas povrchně – na detaily zkrátka není čas. Zrychlené prostředí, ve kterém se pohybujeme a pracujeme, nás nutí rychle se rozhodovat a jednat. Tím se ale dostáváme do extrémní zátěže nejen psychické, ale i fyzické. Ukočírovat profesní a osobní život je často nadlidský úkol.

Jak rozložit čas na práci, rodinu, přátele a koníčky?

Většina žen řeší, jak sladit své role a úkoly. „Základem je porozumět svým potřebám a najít spokojenost v rolích vyplývajících z obou těchto prostředí. Žena si musí uvědomit, jaký je její osobní work-life balance, musí si definovat životní priority – co je pro ni důležité a co je překážkou. Jakmile si to ujasní, může s tím pracovat a žít podle svých představ,“ říká konzultantka Martina Jandečková ze vzdělávací společnosti MgC Group, která se zabývá vzděláváním a rozvojem zaměstnanců ve firmách.

 Work-life balance je u každého jiný. Každý má jiné priority a požadavky. Maminky chtějí sladit čas na dítě i na práci tak, aby jedno nezasahovalo do druhého a neměly pocit, že šidí dítě ani práci. Jinak vnímá work-life balance vrcholová manažerka se dvěma dětmi a jinak mladá žena z tzv. generace „millennials“.  Právě generace přelomu tisíciletí maže rozdíl mezi prací a osobním životem. Mladí lidé chtějí dělat práci, kterou milují a která je naplňuje. A mezitím si užívat života.

Když se pracovní a soukromý život prolíná

„Mladí lidé žijí prací i mimo firmu, neomezují se jen na pracovní prostory. Ráno jdou sportovat a pracovní úkoly vyřeší třeba večer s kolegy u skleničky. Osobní a pracovní život se jim prolíná. Doba „píchaček“ a práce od do, v jaké žili naši rodiče, jim nedává smysl. Oceňují flexibilní úvazky, home office, možnost vzdělávání a rozvoje a příležitost pracovat s podobně smýšlejícími lidmi. Vyhledávají proto firmy, které mají takovou firemní kulturu. A tomu se musí zaměstnavatelé přizpůsobit,“ dodává Martina Jandečková. A generace třicátníků a čtyřicátníků se od mladších může tento přístup přiučit.

Zdroj: jenprozeny.cz

 

Na změnách jako propouštění nebo slučování firem je nejtěžší přesvědčit zaměstnance, že to má smysl
9. 1. 2017

Na změnách jako propouštění nebo slučování firem je nejtěžší přesvědčit zaměstnance, že to má smysl

„Změny jsou nedílnou součástí života každé firmy. Bez nich by společnosti stagnovaly a neposouvaly se vpřed. Dnešní dynamická doba jich navíc přináší stále více a zároveň klade důraz na rychlost jejich zavádění. Vedení tak musí toto téma řešit stále častěji. Změny ovlivňující větší množství zaměstnanců nebo základní procesy firmy je přitom potřeba umět dobře řídit,“ říká Magdaléna Prunerová, jednatelka firmy MgC Group, která se zabývá vzdělávacími programy pro firmy.

Hospodářské noviny

odkaz na článek

4 z 41234