Blog
12. 11. 2018

Problematika pracovního stresu a dalších psychosociálních nebo zdravotních rizik se stává tématem poslední doby

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR navrhuje novelu zákoníku práce

– která počítá s tím, že firmy budou muset stresu v zaměstnání předcházet. Jak ale může ministerstvo přikázat firmám stresu předcházet a jak mají zaměstnanci pracovní stres dokazovat? A jak firma prokáže, že provedla opatření, aby takovým situacím zabránila?

 

K zákoníku práce a zákonu 309 z roku 2006

– kterým se upravují požadavky a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí další novelu. Ta má podle ministryně Michaely Marksové firmám přikázat, aby stresu zaměstnanců předcházely.

 

Zaměstnavatel je už nyní povinen vytvořit zaměstnancům zdravé a bezpečné prostředí

Stejně tak je každý zaměstnanec spoluzodpovědný za svoji práci. Vzdělávací společnost MgC, která mimo jiné ve firmách školí i problematiku bezpečnosti práce, tvrdí, že pokud vše spoutáme předpisy, zmizí zdravý rozum. To nebude výhodné ani pro zaměstnance, ani pro zaměstnavatele.

 

Pavel Kolínský, specialista BOZP říká za MgC:

„Novela, kterou připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí, rozumíme. Posílit ochranu a postavení zaměstnanců je určitě dobrý směr. Firmy i zaměstnanci si ale musí uvědomit, že mezi pracovním stresem a stresem vyvolaným v osobním životě může být jen tenká hranice. Prokazovat, že se skutečně jednalo o stres související s pracovním působením, je velmi těžké. Většina zaměstnavatelů se právě proto navrhované změny legislativy obává. Stres ze zaměstnání by podle nich mohla být výmluva pro ty, kteří nechtějí pracovat.“

 

Stres je veličina a záležitost velice individuální

Stejné příčiny zvenčí mohou vést u každého k rozdílným hladinám stresu. Určit zodpovědnost firem za opatření (navrhovaná, přijatá) je podle MgC složité. Co vnímá jeden zaměstnanec dobře, druhý může vnímat velmi odlišně. Současné normy a limity však nezohledňují individualitu, individuální schopnosti a odolnost jednotlivců.

 

Kvalifikovaně posoudit a uznat nemoc z povolání

– mohou jen zdravotnická zařízení. Navíc stres nebo deprese se v seznamu nemocí z povolání neobjevují.

O zásahy ze strany státu nestojí firmy ani v případě práce z domova. Novela se má týkat právě i tzv. home office, kdy může zaměstnanec vykonávat svoji práci doma. I tento zaměstnanecký „benefit“ si však chtějí firmy nastavovat sami se svými zaměstnanci. A zaměstnanci oceňují, pokud tuto možnost mají.

„Zaměstnanci jsou zmateni a neví přesně, jak se k jednotlivým předpisům a návrhům postavit. Zpravidla každá firma už nyní má vnitřní pravidla, kterými se řídí jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Pravidla jsou všem jasná. Další zásahy ze strany státu proto obě strany kritizují,“ uvádí Pavel Kolínský.

 

„Pozitivum, které tato diskuze přináší, je větší informovanost firem o problematice bezpečnosti práce

Stále existuje řada firem, kde tématu bezpečnosti práce nevěnují dostatečnou pozornost. Obvykle vedení jednorázově zajistí do firmy školitele, který zaměstnancům odříká legislativu a tím to končí. Ze zkušenosti víme, že více než pedagogický, má větší smysl přístup andragogický. Tedy zaměřit se na individualitu každého zaměstnance, jeho odpovědnost a kompetence. Každé pracovní zařazení svá specifika, individuální přístup je proto na místě,“ říká Kolínský. Firmy rovněž ví, který zaměstnanec je spolehlivý a zodpovědný a snáze se s ním dá na dalších možnostech domluvit. Zaměstnance je ale také třeba podle Kolínského vést směrem k odpovědnosti a to přiměřeně jeho postavení.

 

Nejenom k tématu bezpečnosti práce (nové pojetí a role pro úspěšné zvládání změny) pořádá společnost MgC 3. ročník Business meetingu

Setkání českých firem se uskuteční 7. června v Praze. Více info ZDE
MgC Group

 

Vzdělávací společnost MgC Group se už 10 let zabývá vzděláváním a rozvojem zaměstnanců

– nejen v České republice, ale také na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Rakousku, Německu a ve Spojených státech. Nadnárodní poradenská společnost vytváří pro širokou škálu firem (od nadnárodních korporací, až po rozvíjející se firmy) rozvojové vzdělávací programy na míru přizpůsobené konkrétním potřebám zaměstnanců firem. Tým tvoří více než 40 zkušených manažerů, andragogů, psychologů a sociologů a konzultantů.

11. 5. 2017

Stres ze zaměstnání by mohla být výmluva pro ty, kteří nechtějí pracovat

Problematika pracovního stresu a dalších psychosociálních nebo zdravotních rizik se stává tématem poslední doby. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR navrhuje novelu zákoníku práce, která počítá s tím, že firmy budou muset stresu v zaměstnání předcházet. Jak ale může ministerstvo přikázat firmám stresu předcházet a jak mají zaměstnanci pracovní stres dokazovat? A jak firma prokáže, že provedla opatření, aby takovým situacím zabránila?

 

K zákoníku práce a zákonu 309 z roku 2006, kterým se upravují požadavky a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí další novelu. Ta má podle ministryně Michaely Marksové firmám přikázat, aby stresu zaměstnanců předcházely.

Zaměstnavatel je už nyní povinen vytvořit zaměstnancům zdravé a bezpečné prostředí. Stejně tak je každý zaměstnanec spoluzodpovědný za svoji práci.

„Novela, kterou připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí, rozumíme. Posílit ochranu a postavení zaměstnanců je určitě dobrý směr. Firmy i zaměstnanci si ale musí uvědomit, že mezi pracovním stresem a stresem vyvolaným v osobním životě může být jen tenká hranice. Prokazovat, že se skutečně jednalo o stres související s pracovním působením, je velmi těžké. Většina zaměstnavatelů se právě proto navrhované změny legislativy obává. Stres ze zaměstnání by podle nich mohla být výmluva pro ty, kteří nechtějí pracovat,“ říká Pavel Kolínský, specialista BOZP.

Stres je veličina a záležitost velice individuální. Stejné příčiny zvenčí mohou vést u každého k rozdílným hladinám stresu. Určit zodpovědnost firem za opatření (navrhovaná, přijatá) je složité. Co vnímá jeden zaměstnanec dobře, druhý může vnímat velmi odlišně. Současné normy a limity však nezohledňují individualitu, individuální schopnosti a odolnost jednotlivců.

Kvalifikovaně posoudit a uznat nemoc z povolání mohou jen zdravotnická zařízení. Navíc stres nebo deprese se v seznamu nemocí z povolání neobjevují.

O zásahy ze strany státu nestojí firmy ani v případě práce z domova. Novela se má týkat právě i tzv. home office, kdy může zaměstnanec vykonávat svoji práci doma. I tento zaměstnanecký „benefit“ si však chtějí firmy nastavovat sami se svými zaměstnanci. A zaměstnanci oceňují, pokud tuto možnost mají.

„Zaměstnanci jsou zmateni a neví přesně, jak se k jednotlivým předpisům a návrhům postavit. Zpravidla každá firma už nyní má vnitřní pravidla, kterými se řídí jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Pravidla jsou všem jasná. Další zásahy ze strany státu proto obě strany kritizují,“ uvádí Pavel Kolínský.

„Pozitivum, které tato diskuze přináší, je větší informovanost firem o problematice bezpečnosti práce. Stále existuje řada firem, kde tématu bezpečnosti práce nevěnují dostatečnou pozornost. Obvykle vedení jednorázově zajistí do firmy školitele, který zaměstnancům odříká legislativu a tím to končí. Ze zkušenosti víme, že více než pedagogický, má větší smysl přístup andragogický. Tedy zaměřit se na individualitu každého zaměstnance, jeho odpovědnost a kompetence. Každé pracovní zařazení svá specifika, individuální přístup je proto na místě,“ říká Kolínský. Firmy rovněž ví, který zaměstnanec je spolehlivý a zodpovědný a snáze se s ním dá na dalších možnostech domluvit. Zaměstnance je ale také třeba podle Kolínského vést směrem k odpovědnosti a to přiměřeně jeho postavení.

Nejenom k tématu bezpečnosti práce (nové pojetí a role pro úspěšné zvládání změny) se letos uskuteční 3. ročník Business meetingu.  Setkání českých firem se uskuteční 7. června v Praze.

zdroj: Parlamentí listy

12. 11. 2018

Jste ve stresu? Pozor, v ohrožení je i vaše paměť!

Stresové situace nás v práci potkávají téměř denně. Na nečekané situace v zaměstnání i ve vztazích, se ale můžeme připravit.
Mozek se během života vyvíjí a má schopnost sám se opravovat. Stresem a dalšími vlivy neurony začínají ubývat a ty, které zůstanou, pracují pomaleji. To může vést ke zpomalení myšlení, rozhodování se, k poruchám paměti a reflexů, které mohou způsobit dokonce potíže s pohybem a udržováním rovnováhy.

Chybujete a často zapomínáte?

S pamětí, která je důležitá k uspořádání myšlenek a souvislostí do nějakého celku, se dá pracovat. Paměť je široký pojem používaný pro mnoho různých mozkových funkcí. Obecným znakem těchto funkcí je opětovné vyvolávání minulých událostí pomocí synchronizovaných výbojů neuronů, které byly aktivní během původního zážitku. Mozek si ukládá informace, které se mohou později hodit. Nedostatečný trénink a vliv stresu ale dokáže mozku velmi uškodit.

„Při lehkém porušení nebo netrénované pracovní paměti se stane, že při vyprávění neudržíme nit, zapomeneme, co jsme to vlastně chtěli udělat, těkáme, mluvíme roztříštěně. Máme pocit, že nedáme dohromady souvislou myšlenku. Pokud se přidá dlouhodobý stres, máme zaděláno na problém,“ uvádí Jana Puhalová, trenér paměti a kognitivních funkcí vzdělávací společnosti MgC Group.

Po dvacítce začněte trénovat

O mozku se původně soudilo, že se od narození člověka příliš nemění, že má stálý počet buněk a zafixované nervové okruhy. Vědci však prokázali, že nabyté zkušenosti a učení přetváří mozkové okruhy.

„Trénovat paměť by měl každý, komu bylo 25 let. V tomto období se totiž začíná paměť zhoršovat. Nejdřív jenom nevíme, kde jsme co položili, jak se jmenuje člověk, se kterým jsme včera mluvili. Za pár let je to pro nás normální a odmítáme si připustit, že nějakou poruchu paměti máme,“ prozrazuje Květoslava Hošková, mentorka kognitivních funkcí Oddělení geriatrie a následné péče Thomayerovy nemocnice.

„Objem mozku nijak nezvětšíme, ba naopak. Mezi 20 a 90 rokem klesá o 5 až 10 procent. Jde jen o to, jak dokážeme stávající kapacitu využívat. Jaká vlastně bude kvalita našeho života. Jak moc je náš mozek přetěžovaný? Je pod neustálým tlakem? Má dostatek potřebné stravy, tekutin a kyslíku? Jak je důležitý spánek? O svůj mozek se musíme zkrátka starat,“ dodává Jana Puhalová.

Trénovat můžeme tzv. kognitivní funkce. „Kognitivní funkce představují vlastně všechny myšlenkové procesy a úkony, které nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se neustále se měnícím podmínkám prostředí, v kterém se člověk nachází a vstupuje s nimi do interakce,“ popisuje Hošková. Patří sem tedy například naše paměť, koncentrace, prostorová orientace, organizování, plánování, ale i rozhodování se ve změněné situaci.

Zdroj: doma.cz

12. 11. 2018

Vyhořelí alibisté, nebo odvážní lídři? Jak se měří síla manažerů

3 z 41234