Blog

MgC Group (dříve Mg Consulting) je vzdělávací společností, která dlouhodobě působí v ČR, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Rakousku a Německu. S našimi klienty pracujeme na strategickém rozvoji, optimálním využití potenciálu trhu a především na efektivním rozvoji zaměstnanců.

17. 3. 2017

Co dělá během spánku náš mozek?

1.  Dělá rozhodnutí

Když spíme, náš mozek pracuje na plné obrátky. Mozek rozhodně neodpočívá. Dokonce zpracovává informace a připravuje podklady pro rozhodnutí, která učiníme během dne. Podle stránky Huffingtonpost.com nová odborná studie ukázala, že mozek během spánku zpracovává komplexní podněty a používá je k rozhodování v bdělém stavu. 

2. Vytváří a zpevňuje vzpomínky

Tvoří nové vzpomínky, uklízí staré – důležité upevňuje, méně důležité uvolňuje, propojuje starší s novějšími. Nedostatek nočního odpočinku tedy může pro nás znamenat i výrazný vliv na to, co si pamatujeme a co ne.

Pokud nespíme, naše schopnost naučit se, respektive zapamatovat si nové informace klesá až o 40 procent. Takže probdělé noci a učení se během noci je absolutní hloupost. Nehledě na to, že se nám nevytváří melatonin tolik důležitý např. pro náš imunitní systém.

3. Vytváří nové souvislosti

Spánek je velmi důležitým i pro nové nápady. Informace, které jsme získali, se v klidovém stavu během spánku mohou dostat do úplně jiných souvislostí, než je vidíme během dne. Výsledkem této činnosti je například situace, kdy se ráno vzbudíte s novým nápadem, jak něco řešit. Po probuzení ze spánkového režimu máme až o 33 procent větší pravděpodobnost, že se vytvoří spojení a souvislosti mezi zdánlivě nesouvisejícími myšlenkami, což představuje nové řešení a nápady.

4. Vyplavuje toxiny

Během spánku mozek odstraňuje poškozené molekuly, které mohou způsobit neurodegeneraci. Jednoduše řečeno, mozek v noci vyplavuje toxické molekuly, které získal během bdění. Takže spánek doslovně čistí mozek. Pokud nemáme dostatek spánku, mozek nemá dost času na to, aby vyklidil toxiny, které mohou urychlit neurodegenerativní onemocnění, jakými jsou například Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba. A z vědeckých studií vyplývá, že v našich 80-ti letech máme 50-ti % šanci, že nás Alzheimerova choroba potká.

5. Učí se jak provádět fyzické úkoly

Mozek si ukládá informace do dlouhodobé paměti prostřednictvím takzvaných spánkových vřeten. Jsou to krátké záblesky mozkových vln, které se vyskytují během REM fáze spánku. Tento proces je velmi důležitý pro ukládání informací, které se týkají motorických úkolů a funkcí – jako například nové taneční pohyby, úder tenisovou raketou. Jen takto se stane, že pohyby se zautomatizují – zapamatujeme si je a umíme je bez připomínek dělat. Takže, pokud chceme zlepšit své fyzické dovednosti, důležité je spát dostatečně dlouho, nejen trénovat.

Jana Puhalová

trenér paměti a kognitivních funkcí

15. 3. 2017

STRES poškozuje pracovní PAMĚŤ!

Pracovní paměť je naše provozní paměť, mimo jiné je důležitá k uspořádání myšlenek a souvislostí do nějakého celku. S pracovní pamětí i se stresem se dá pracovat.

Stres tlumí meditace cílená na sebeuvědomování. Meditace zvyšuje aktivitu čelní kůry v oblastech, které patří do systému orientované pozornosti. Lze předpokládat, že meditace cílená na sebeuvědomování mění funkci sítí niterné konektivity mozku, což přispívá ke zvýšené odolnosti vůči stresujícím podnětům. [František Koukolík; Mozek a jeho duše; Galén, 2014]. Práce se stresem bude nově i součástí povinného BOZP. „Mezinárodní studie dokazují, že každé euro investované do oblasti ochrany zdraví se podniku vrátí až pětkrát.“ [BusinessInfo.cz, Dalibor Dostál, 30.11.2015]

Náš mozek je plastický, dá se s ním v průběhu života krásně cvičit. Můžeme trénovat naše tzv. kognitivní funkce, což je například naše paměť, koncentrace, prostorová orientace, organizování, plánování, ale i rozhodování se ve změněné situaci. Ovšem mentální trénink nestačí. Určitě nám pomůže správná strava, dostatek tekutin a již zmíněná relaxace.

Pojďme se podívat na paměť. Paměť je široký pojem používaný pro mnoho různých mozkových funkcí. Obecným znakem těchto funkcí je opětovné vyvolávání minulých událostí pomocí synchronizovaných výbojů neuronů, které byly aktivní během původního zážitku. Jak funguje paměťový proces?

  1. Výběr – stavba mozku umožňuje ukládat informace, které se mohou později hodit. Také opominout bezvýznamné informace.
  2. Ukládání – věci vybrané k zapamatování jsou ukládány tak, že jsou přiřazovány k příslušným již uloženým vzpomínkám a po určitou dobu se uchovávají.
  3. Vybavování – probíhající děje by měly stimulovat vybavování určitých vzpomínek, např. informací, které by mohly řídit další akce.
  4. Změny – pokaždé, když si na něco vzpomeneme, je to trochu pozměněno přítomnou situací.
  5. Zapomínání – věci začínají být zapomínány už ve chvíli, kdy jsou zaregistrovány, pokud si vzpomínky neoživujeme. Nepotřebné informace jsou vymazány.

Náš mozek pracuje na bázi asociací. Proto, jestliže chceme s naší pamětí pracovat, se doporučuje práce s vizualizacemi, využívání smyslového vnímání a další. Abychom si na informaci vzpomněli, potřebujeme ji zakódovat silněji než informaci, která pro nás není podstatná.

Jana Puhalová

trenér paměti a kognitivních funkcí

13. 3. 2017

Mezinárodní týden paměti – Jak funguje MOZEK?

Čím dál častěji se setkáváme s tématem Mozek a využívání jeho kapacity ve prospěch zrychlující se doby. O mozku se původně soudilo, že se od narození člověka příliš nemění, že má stálý počet buněk a zafixované nervové okruhy. Za jedinou změnu byl považován úbytek buněk a zmenšování celkového objemu. Vědci však prokázali, že nabyté zkušenosti a učení přetváří mozkové okruhy. Mozek má určitou schopnost sám se opravovat, během života stále roste a vyvíjí se. Různými vlivy v určité fázi neurony začínají ubývat a ty, které zbydou, pracují pomaleji. To může vést ke zpomalení myšlení, rozhodování se, k poruchám paměti a reflexů, které mohou způsobit i potíže s pohybem a udržováním rovnováhy.

Objem mozku tedy nijak nezvětšíme, ba naopak. Mezi 20. a 90. rokem klesá o 5 -10%. Jde jen o to, jak dokážeme stávající kapacitu využívat. Jaká vlastně bude kvalita našeho života. Jak moc je náš mozek přetěžovaný? Je pod neustálým tlakem? Má dostatek potřebné stravy a tekutin, kyslíku? A co spánek, který je tak důležitý pro ukládání a třídění informací? Jak se o svůj mozek staráme? Při lehkém porušení nebo netrénované pracovní paměti se stane, že při vyprávění neudržíme nit, zapomeneme, co jsme to vlastně chtěli udělat, těkáme, mluvíme roztříštěně. Máme pocit, že nedáme dohromady kloudnou myšlenku. Pracovní paměť je naše provozní paměť, mimo jiné je důležitá k uspořádání myšlenek a souvislostí do nějakého celku.

 

Jana Puhalová

trenér paměti a kognitivních funkcí MgC Group

7. 3. 2017

První inspirativní workshop R&D Centra MgC Group

První inspirativní workshop R&D Centra MgC Group proběhl 10.-11.2.2017 v Praze za účasti 10 odborníků z oboru rozvoje lidského potenciálu.
Měli jsme možnost testovat nové produkty a vzdělávací metody na evropském trhu a taktéž identifikovat potenciál jednotlivých metod pro plánované projekty. Ve zkratce sdílíme první dojmy a krátké popisy čtyř konkrétních produktů, na kterých budeme dále s tímto týmem pracovat.

HUBRU – (Human Behaviour Research Unit) Laboratoře pro studium lidského chování na ČZU jsou první na světě svého druhu. Jedna místnost může připomínat kruhovou počítačovou učebnu, ale skrývá mnohem více. Množství kamer, obrazovek, počítačů a biometrických senzorů o člověku prozradí vše od hladiny stresu přes informaci, „kolikrát se podíval na barevnou květinu na obraze na zdi až k tomu, zda se dívá kolegyni do očí nebo níž,“  jak říká jeden z odborných pracovníků laboratoře.  Laboratoř využitelnosti, jak je její správný název, skýtá mnoho možností využitelnosti v projektech zaměřených například na kolaborativní testování. Kolaborativní testování je specifické v tom, že v jeden okamžik řeší zadaný úkol několik účastníků testu. Každý z participantů je měřen jako jednotlivec, ale zároveň je součástí týmu. V rámci zkoumání se zaznamenává průchod testovacím scénářem, verbální projevy, mimika obličeje, řeč těla, rozhovor uživatelů i jejich dotazování a jiné biometrické údaje.  Druhá laboratoř zaměřená na simulaci virtuální reality, Virtual Cave, nás uchvátila při simulacích jízdy autem nebo hledání unikajícího ventilu na ropné plošině. Jde o jakousi jeskyni, kde je možné velmi věrohodně ve 3D promítat virtuální realitu a v tomto experimentálním prostředí můžeme zkoumat, jak se v něm člověk chová.

FactOrEasy – simulační hra využívající obchodně výrobního prostředí. V jednoduchém designu za nenáročným layoutem se skrývá mnoho strategických a ekonomických teorií, jež nutí hráče rozhodnout se, jak pracovat v tržním prostředí. FactOrEasy je pro nás jeden z nástrojů, kterým lze analyzovat dvě nejdůležitější manažerské kompetence dnešní doby, a to schopnost rozhodnout a umění přiměřeně riskovat. Jeden z autorů, Ing. Václav švec, s námi otestoval nové funkcionality hry a i nadále spolupracujeme na rozšíření a vývoji  dalších možností využitelnosti v rozvojových či analytických aktivitách naší společnosti.

Office Day – simulace jednoho kancelářského dne, provede účastníka mnoha úkoly a komunikačně náročnými situacemi, ve kterých musí projevit nadání pro multitasking, schopnost efektivně komunikovat v náročných situacích a ještě k tomu splnit všechny šéfovy úkoly. Připomíná vám to někoho? Správně! Tréning nejen pro asistentky. Všichni jsme si vyzkoušeli, jaká je práce pod tlakem při plnění „jednoduchých“ úkolů a co teprve, když se po nás chce něco složitějšího. Zajímavý koncept, který dává zpětnou vazbu na kompetence jako je práce s informacemi, efektivní komunikace, řešení problémů, schopnost sebereflexe, zákaznická orientace, integrita a numerika. Ve výstupu je možné získat zpětnou vazbu i na pracovní ukazatele ve smyslu samostatnosti, tendence vyhovět ostatním a pracovní tempo.

beTULOT – jedna tenisová raketa, několik tenisových míčků a squashový kurt.  I přes neveliké očekávání naprosto nabíjející dopoledne plné soustředění sebe sama na své záměry a jejich více či méně úspěšnou následnou aplikaci na raketu, míček a kurt. Kdo nezažil neuvěří. Nový směr ve vzdělávání zaměřený na zákony mechaniky pozornosti, nám ukázal, jak pracovat s bodem osobního ukotvení a hlavně si ho uvědomovat. Jakmile zvládneme mechaniku pozornosti začneme pracovat na mechanice návyku až po stav vnitřního trenéra. Cesta na véce než jedno dopoledne a pro všechny zúčastněné jasný směr!

Magdalena Prunerová

16. 5. 2016

Nepleťme si dojmy s pojmy

PROKRASTINACE

 

Všichni jsme to slovo již slyšeli a většina z nás i tuší, co to znamená. Nedávno jsem v rámci jedné skupiny slyšela slovo prokrastinace v každé druhé větě a vyznívalo to jako sofistikovanější vyjádření slova „flink.“

Je to opravdu tak jednoduché? Mohu místo slova „flákat se“ používat slovo „prokrastinuji?“ Začala jsem se na téma prokrastinace koukat z trochu jiného úhlu pohledu a proklikala jsem velkou část webu. Našla jsem toho spoustu, ano, prokrastinace je fenomén dnešní doby, tedy alespoň marketingově.

Pokud chcete vědět co je prokrastinace, podívejte se na následující video Viktora Kusteina

A jak jste na tom s prokrastinací si můžete zjistit v rámci různých testů. Já jsem vybrala následující:

TEST-2

Důvodem prokrastinace je ve vašem případě ROBOT.

Robot sice nic nevytváří, ale v plnění každodenních rutinních úkolů je nejefektivnější z celé Produktivní čtyřky… Robot je údržbář, který vyřizuje maily, dělá účetnictví, zvedá telefony… a dělá vše proto, aby se to, co jsme za pomocí zbylých tří hrdinů Produktivní čtyrky vytvořili, na nás zase nesesypalo.

Nejčastějším úskalím Robota je, že nás přípravuje o energii v případě, že v jeho režimu trávíme příliš mnoho času… a nebo jej v průběhu dne zařadíme hned na první místo, tím že své provozní a dlouhodobě nepodstatné věci, začneme řešit ze všeho nejdříve.

Je pravda, že režim Robota je velmi efektivní k tomu, abychom si sedli a jednu za druhou vyřešili velké množství organizačních a provozních věcí. Je však třeba myslet na to, že Robot výsledky pouze udržuje, nikoliv tvoří. A pokud přepneme do režimu Robota dřív, než do režimu Stratéga a následně Kreativce —  jak to dělá mnoho lidí, když po probuzení na mobilu vyřizují svoje emaily — hrozí, že celý den budeme vyřizvat agendu druhých lidí, zatímco náš život bude stagnovat.

Jednoduše řečeno, Robot je skvělý sluha, ale špatný pán. Aby Robot využil své silné stránky, je třeba mu připravit přesné instrukce, co má dělat

Jsem zvědavá, jak jste na tom vy. Flákáte se nebo prokrastinujete? A máte někde kamaráda robota?

robot

 

 

Magdalena Prunerová

1 z 212