Blog

MgC Group (dříve Mg Consulting) je vzdělávací společností, která dlouhodobě působí v ČR, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Rakousku a Německu. S našimi klienty pracujeme na strategickém rozvoji, optimálním využití potenciálu trhu a především na efektivním rozvoji zaměstnanců.

18. 4. 2018

Trendy ve firemním vzdělávání pro rok 2018

Ekonomice se daří, nezaměstnaných ubývá a firmy hledají cesty jak získat nové talenty. Velký důraz je kladen také na udržení těch stávajících. Jedním z výrazných motivátorů, z kterého profitují obě zúčastněné strany, je také vzdělávání. I když řada dovedností v dnešní době rychle zastarává a díky moderním technologiím již mnohé ani nejsou potřeba, pořád vznikají velké mezery (nedostatky) v dovednostech, které lidem chybí.

Profesní sociální síť LinkedIn zveřejnila výsledky průzkumu Workplace Learning Report 2018, do něhož se zapojily čtyři tisícovky uživatelů z celého světa, z toho přibližně 1200 specialistů vzdělávání a rozvoje, 2200 zaměstnanců, 200 výkonných manažerů a 400 manažerů odpovědných za řízení lidí.

Otázky průzkumu se týkaly rozvoje a vzdělávání zaměstnanců ve firmách. Výstupy odhalily 5 následujících nejdůležitějších trendů.

  1. Zatímco specialisté vzdělávání považují za prioritní vzdělávání zaměstnanců zaměřené na dovednosti potřebné dnes, manažeři vidí jako prioritu rozvoj dovedností potřebných do budoucna. Je třeba identifikovat důležité budoucí dovednosti a vyvážit vzdělávání zaměstnanců tak, aby se na ně zaměřilo více než dosud.
  2. Všichni oslovení se shodli, že zásadní prioritou rozvoje talentů v roce 2018 je rozvoj soft skills. V době rychle postupující automatizace je třeba rozvíjet technické znalosti a dovednosti, výrazně však stoupá poptávka o zaměstnancích, kteří dokáží kriticky uvažovat, komunikovat a vést ostatní.
  3. Rozvoj zaměstnanců stále více závisí na online řešeních a to se v budoucnosti nezmění. Zaměstnanci dávají přednost učení vlastním tempem a v době, kterou si sami zvolí. Digitální vzdělávací nástroje navíc pomáhají pokrýt potřeby širokého spektra zaměstnanců a také dokáží měřit úspěšnost.
  4. Dalším zásadním úkolem rozvoje zaměstnanců je přimět zaměstnance, aby si našli čas na svůj rozvoj. K tomu je zapotřebí propojit vzdělávání s kariérními aspiracemi zaměstnanců v rámci firmy a nabídnout jim možnost rozvíjet se pomocí platforem, které již běžně používají pro jiné účely.
  5. Důležitou roli hrají nejen manažeři a specialisté vzdělávání, ale také manažeři týmů. Ty je třeba více zapojit, aby podporovali své lidi ve vzdělávání a rozvoji. Sami zaměstnanci potvrzují, že by věnovali více času svému rozvoji, pokud by jim jejich manažer doporučil konkrétní kurz.

Zdroj: https://www.linkedin.com , www.hrnews.cz

Monika Novikmecová

trenérka

17. 3. 2017

Co dělá během spánku náš mozek?

1.  Dělá rozhodnutí

Když spíme, náš mozek pracuje na plné obrátky. Mozek rozhodně neodpočívá. Dokonce zpracovává informace a připravuje podklady pro rozhodnutí, která učiníme během dne. Podle stránky Huffingtonpost.com nová odborná studie ukázala, že mozek během spánku zpracovává komplexní podněty a používá je k rozhodování v bdělém stavu. 

2. Vytváří a zpevňuje vzpomínky

Tvoří nové vzpomínky, uklízí staré – důležité upevňuje, méně důležité uvolňuje, propojuje starší s novějšími. Nedostatek nočního odpočinku tedy může pro nás znamenat i výrazný vliv na to, co si pamatujeme a co ne.

Pokud nespíme, naše schopnost naučit se, respektive zapamatovat si nové informace klesá až o 40 procent. Takže probdělé noci a učení se během noci je absolutní hloupost. Nehledě na to, že se nám nevytváří melatonin tolik důležitý např. pro náš imunitní systém.

3. Vytváří nové souvislosti

Spánek je velmi důležitým i pro nové nápady. Informace, které jsme získali, se v klidovém stavu během spánku mohou dostat do úplně jiných souvislostí, než je vidíme během dne. Výsledkem této činnosti je například situace, kdy se ráno vzbudíte s novým nápadem, jak něco řešit. Po probuzení ze spánkového režimu máme až o 33 procent větší pravděpodobnost, že se vytvoří spojení a souvislosti mezi zdánlivě nesouvisejícími myšlenkami, což představuje nové řešení a nápady.

4. Vyplavuje toxiny

Během spánku mozek odstraňuje poškozené molekuly, které mohou způsobit neurodegeneraci. Jednoduše řečeno, mozek v noci vyplavuje toxické molekuly, které získal během bdění. Takže spánek doslovně čistí mozek. Pokud nemáme dostatek spánku, mozek nemá dost času na to, aby vyklidil toxiny, které mohou urychlit neurodegenerativní onemocnění, jakými jsou například Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba. A z vědeckých studií vyplývá, že v našich 80-ti letech máme 50-ti % šanci, že nás Alzheimerova choroba potká.

5. Učí se jak provádět fyzické úkoly

Mozek si ukládá informace do dlouhodobé paměti prostřednictvím takzvaných spánkových vřeten. Jsou to krátké záblesky mozkových vln, které se vyskytují během REM fáze spánku. Tento proces je velmi důležitý pro ukládání informací, které se týkají motorických úkolů a funkcí – jako například nové taneční pohyby, úder tenisovou raketou. Jen takto se stane, že pohyby se zautomatizují – zapamatujeme si je a umíme je bez připomínek dělat. Takže, pokud chceme zlepšit své fyzické dovednosti, důležité je spát dostatečně dlouho, nejen trénovat.

Jana Puhalová

trenér paměti a kognitivních funkcí

15. 3. 2017

STRES poškozuje pracovní PAMĚŤ!

Pracovní paměť je naše provozní paměť, mimo jiné je důležitá k uspořádání myšlenek a souvislostí do nějakého celku. S pracovní pamětí i se stresem se dá pracovat.

Stres tlumí meditace cílená na sebeuvědomování. Meditace zvyšuje aktivitu čelní kůry v oblastech, které patří do systému orientované pozornosti. Lze předpokládat, že meditace cílená na sebeuvědomování mění funkci sítí niterné konektivity mozku, což přispívá ke zvýšené odolnosti vůči stresujícím podnětům. [František Koukolík; Mozek a jeho duše; Galén, 2014]. Práce se stresem bude nově i součástí povinného BOZP. „Mezinárodní studie dokazují, že každé euro investované do oblasti ochrany zdraví se podniku vrátí až pětkrát.“ [BusinessInfo.cz, Dalibor Dostál, 30.11.2015]

Náš mozek je plastický, dá se s ním v průběhu života krásně cvičit. Můžeme trénovat naše tzv. kognitivní funkce, což je například naše paměť, koncentrace, prostorová orientace, organizování, plánování, ale i rozhodování se ve změněné situaci. Ovšem mentální trénink nestačí. Určitě nám pomůže správná strava, dostatek tekutin a již zmíněná relaxace.

Pojďme se podívat na paměť. Paměť je široký pojem používaný pro mnoho různých mozkových funkcí. Obecným znakem těchto funkcí je opětovné vyvolávání minulých událostí pomocí synchronizovaných výbojů neuronů, které byly aktivní během původního zážitku. Jak funguje paměťový proces?

  1. Výběr – stavba mozku umožňuje ukládat informace, které se mohou později hodit. Také opominout bezvýznamné informace.
  2. Ukládání – věci vybrané k zapamatování jsou ukládány tak, že jsou přiřazovány k příslušným již uloženým vzpomínkám a po určitou dobu se uchovávají.
  3. Vybavování – probíhající děje by měly stimulovat vybavování určitých vzpomínek, např. informací, které by mohly řídit další akce.
  4. Změny – pokaždé, když si na něco vzpomeneme, je to trochu pozměněno přítomnou situací.
  5. Zapomínání – věci začínají být zapomínány už ve chvíli, kdy jsou zaregistrovány, pokud si vzpomínky neoživujeme. Nepotřebné informace jsou vymazány.

Náš mozek pracuje na bázi asociací. Proto, jestliže chceme s naší pamětí pracovat, se doporučuje práce s vizualizacemi, využívání smyslového vnímání a další. Abychom si na informaci vzpomněli, potřebujeme ji zakódovat silněji než informaci, která pro nás není podstatná.

Jana Puhalová

trenér paměti a kognitivních funkcí

13. 3. 2017

Mezinárodní týden paměti – Jak funguje MOZEK?

Čím dál častěji se setkáváme s tématem Mozek a využívání jeho kapacity ve prospěch zrychlující se doby. O mozku se původně soudilo, že se od narození člověka příliš nemění, že má stálý počet buněk a zafixované nervové okruhy. Za jedinou změnu byl považován úbytek buněk a zmenšování celkového objemu. Vědci však prokázali, že nabyté zkušenosti a učení přetváří mozkové okruhy. Mozek má určitou schopnost sám se opravovat, během života stále roste a vyvíjí se. Různými vlivy v určité fázi neurony začínají ubývat a ty, které zbydou, pracují pomaleji. To může vést ke zpomalení myšlení, rozhodování se, k poruchám paměti a reflexů, které mohou způsobit i potíže s pohybem a udržováním rovnováhy.

Objem mozku tedy nijak nezvětšíme, ba naopak. Mezi 20. a 90. rokem klesá o 5 -10%. Jde jen o to, jak dokážeme stávající kapacitu využívat. Jaká vlastně bude kvalita našeho života. Jak moc je náš mozek přetěžovaný? Je pod neustálým tlakem? Má dostatek potřebné stravy a tekutin, kyslíku? A co spánek, který je tak důležitý pro ukládání a třídění informací? Jak se o svůj mozek staráme? Při lehkém porušení nebo netrénované pracovní paměti se stane, že při vyprávění neudržíme nit, zapomeneme, co jsme to vlastně chtěli udělat, těkáme, mluvíme roztříštěně. Máme pocit, že nedáme dohromady kloudnou myšlenku. Pracovní paměť je naše provozní paměť, mimo jiné je důležitá k uspořádání myšlenek a souvislostí do nějakého celku.

 

Jana Puhalová

trenér paměti a kognitivních funkcí MgC Group

1 z 3123